Vítěz Okresního kola Dějepisné olympiády 2018 – Matěj Šobáň z Katolické ZŠ UB

Za devět let naší účasti v okresních kolech Dějepisné olympiády máme čtvrtého vítěze! K Doroty Hermanové, Josefu a Marii Škrdlíkovým se letos přidal i osmák Matěj Šobáň. Vzhledem ke 100. výročí vzniku našeho státu je letošní téma naprosto zřejmé: To byla první republika 1918-1938.

vlajka 2

Matěj získal 100 ze 110 možných bodů, což mu stačilo i k prvenství v celém kraji v tomto kole soutěže. Pro krajské kolo to samozřejmě nic neznamená, jen větší závazek pro Matěje, protože ve Zlínském kraji je konkurence malých historiků nejtěžší v republice. V loňském roce postoupilo hned 7 žáků z našeho kraje do kola státního. Postoupil i Matěj, ale státního kola se bohužel nezúčastnil, protože byl v době konání soutěže se spolužáky na školním poznávacím zájezdu ve Velké Británii.

Skvělý Matějův výsledek podtrhl i sedmák Filip Janík. Spolu se spolužačkou Amely Hermanovou jeli jako sedmáci na zkušenou. Filip obsadil 5. místo za 82 bodů. Díky tomu i on postupuje do kola krajského. Rozhodně se neztratila ani Amely se 30. místem ze 39. soutěžících. Je potřeba si uvědomit, že soutěží žáci ze šestých až devátých tříd v jedné kategorii, včetně studentů gymnázií. Pro osmáka a sedmáky proto bylo těžké doučit se úplně nové učivo, které je určeno třídám devátým. O to více oceňuji jejich přístup, nasazení a práci při náročné přípravě.

Děkuji všem třem za tým, který při přípravě vytvořili, a klukům přeji hodně štěstí v dalším kole. Amely získané zkušenosti určitě prodá v příštím roce.

Michal Slinták

Příspěvek byl publikován v rubrice Vážně i nevážně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Vítěz Okresního kola Dějepisné olympiády 2018 – Matěj Šobáň z Katolické ZŠ UB

  1. František Zástěra napsal:

    Dlouho o mne nebylo slyšet, přitom se toho tolik událo. Ale asi nemá cenu se vracet zpátky v čase, pojďme se podívat na aktuální věci. Začala doba postní, začala příprava na Velikonoce. A přitom to není tak daleko, kdy jsme tu měli Vánoce a koledy a najednou už v kalendáři stačí jenom pár listů otočit a jsou tu svátky jara.

    Nejsem natolik zběhlý v náboženství, abych tu mohl psát dlouhé eseje, ale je to natolik významné období, že si zaslouží svoji pozornost. Jak by ne, masopustní obchůzka spolu s pochováváním basy ukončuje všeobecné veselí a zahajuje dobu postní. Vzpomínám na generaci starší, kdy se toto období půstu bralo velmi přísně, jak po stránce materiální, tak i duchovní. Jedlo se velmi střídmě, skoro žádné maso, nebyl internet ani TV, takže bylo času více i na sebe. Dneska zkuste uvařit bezmasé jídlo. Vyjde vás to dráž než klasické jídlo. A mít nějaký čas na sebe? Jo, až skončí to a ono a … ještě se podívat na emaily a na vzkazy na sociálních sítích. Bohužel je to tak, vývoj nejde zastavit a co bylo dříve luxusem, dneska je samozřejmostí. A naopak.

    Doba postní je jiná, než ji prožívali naši rodiče a bude jiná, až budou naše děti (či vnuci) na vrcholu svých sil. Ale teď by se hodila nějaká chytrá myšlenka, že podstata zůstane vždycky stejná, ale podle mne to asi nebude. Jako označení v kalendáři zůstane, ale to bude prožívat jinak. Svět se stává unifikovaným a pokud se máme bavit, tak jenom o víkendu (což neplatí o Strání, tak se hoduje i v úterý).

    Skutečně tady nechci brát místo erudovaným spisovatelům, kteří by dokázali popsat dobu postní na dvou tisíci stránkách, a ještě se budou cítit ukřivdění za malý prostor, ale chtěl jsem jenom připomenout, jaký to datum máme před sebou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.