Tradiční rodina v Evropě už je na jednotce ARO. Je jen otázkou času, kdy skončí na patologii.

V zajímavém rozhovoru reaguje profesor J. M. Kašparů na dnešní „gender svět“ a postavení rodiny. Svět, kde menšiny mají (dle mého názoru) větší práva než většiny. Už jsem párkrát zahlédl slova, která kritizovala výsledek voleb jako diktaturu většiny! A co je jako potom ta demokracie?

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Posuci-Driv-cista-rasa-dnes-gender-utahuje-si-z-akci-proti-Trumpovi-Max-Kasparu-A-vy-mensinove-neziskovky-a-EU-jste-take-cilem-vtipu-474559

Pan profesor odpovídá krátce, jasně a tak nějak divně postaru – selským rozumem. V rozhovoru mě dost štvou otázky redaktora. Ne tím, jak a na co se ptá, ale tím, jak skvěle shrnuje vše, co nám podsouvá propaganda šílenců z vedení EU.

Zde malá ukázka z rozhovoru (kurzívou):

Pohoršilo by vás, kdybyste si v čítance pro druhou třídu základní školy přečetl v básni Jiřího Žáčka tato slova: „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky…“? Staví tento text ženy automaticky do pozice, kdy jejich primárním životním úkolem je stát se matkou a postarat se o děti? Je tak spojení holčiček coby budoucích maminek politicky nekorektní?

Nepohoršilo. Naopak. Jak už jsem se zmínil, mám rád přirozenost. A je snad na světě něco více přirozené, než když žena daruje nový život, stane se matkou a dítě může říci „to je moje máma“?

K této básni se dokonce pro server Aktuálně.cz vyjádřilo ministerstvo školství: „Text sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží hlavně na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněn a jaký je záměr autora.“ Zároveň dodalo, že učitel by měl při výkladu žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti. „Kromě jiného také souvislost s genderovou korektností,“ uvádí resort. Co říkáte tomu, jakým způsobem a komentářem se do této „kauzy“ vložilo ministerstvo školství a nebudou ti osmiletí školáci už v tak útlém věku obětí genderového běsnění?

A máme tu zase socijálismus. Tehdy byli učitelé školeni, jak mají sami správně ideově chápat nové společenské jevy a správně ideologicky ovlivňovat nastupující mladou generaci. Ve vyjádření ministerských figurek mne nepřekvapuje jejich zbabělé lavírování. Mají strach. Korektnost je vepsaná do náplně jejich práce. Představte si, že by tamní ouředníci dostali odvahu a zastali se plně věcí přirozených.

kašparů

Foto: Wikipedie.cz, Marek Blahuš Doc. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., dr. h. c., řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog a spisovatel Zdroj obrázku: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Posuci-Driv-cista-rasa-dnes-gender-utahuje-si-z-akci-proti-Trumpovi-Max-Kasparu-A-vy-mensinove-neziskovky-a-EU-jste-take-cilem-vtipu-474559

Co a jak učit ve škole je dnes o zdravém rozumu učitelů, protože tlak na propagandu multikulturalismu je obrovský. Otázkou je také, co cpou dnešní gender univerzity do studentů pedagogiky, ale o tom všem by se mohlo napsat několik samostatných článků, tak snad příště.

Michal Slinták

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené, Vážně i nevážně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 komentářů u Tradiční rodina v Evropě už je na jednotce ARO. Je jen otázkou času, kdy skončí na patologii.

  1. František Zástěra napsal:

    Ono je celkem zajímavé diskutovat o úloze rodiny ve společenském systému, obzvláště na lidoveckých stránkách, ale mám pocit, že se tady trochu míchá ten staromilský pohled se současností. Klasickým příkladem starého modelu rodiny je znázorněn ve filmu s panem Marvanem Poslední mohykán, kde je otec, hlava rodiny, neomezená autorita a jeho žena je maminkou dětí, chůvou, kuchařkou, bytnou, pradlenou… Dneska je to jinak, díky vzdělání jsou oba rodiče na stejné úrovni, díky tomu se sňatky uzavírají dohodou obou stran a celý život je o kompromisu. V případě vážné neshody se oba rozejdou a snaží se najít nový smysl svého života, třeba i změnou partnera. Oba dva jsou v tomto aktivní, nikdo není v podřadné roli. Doba se změnila a dneska je svobodná matka brána jako samozřejmost, dříve to bylo jinak. Rozvedená či rozvedený není hanlivé slovo, pouze označení stavu.
    Nevím, už se tady asi někteří čertí, co to tady píšu, ale muž a žena se stali časem rovnocennými partnery. Každý se svým právem si řídit svůj život. Jak to pozitivní, tak i to negativní. Dále se stávají běžnými rodinami i partnerské vztahy, kdy nejsou rodičové oddáni, ale žijí spolu (to, že se to tak děje i kvůli sociálním přídavkům, to neřešme, to ať řeší někdo jiný, kdo ty peníze dává). Prostě se v rodinách díky vzdělání, přísunu financí a dalších faktorů stávají muž a žena partnery. Pokud to funguje tak, že jsou oba dva se svojí rolí spokojení, tak to nemá chybu.

    Schválně jsem doposud nezmiňoval děti, ale i ty se drží v závěsu nového pohledu na současnou rodinu. Nikdo neohrnuje nos nad dítětem, které je z nějakého důvodu bez jednoho z rodičů, případně došlo ke změně partnerů. Jak to zpívá Jaromír Nohavica: Hlavně když mu chutná.

    Ono je to dost složité popsat tento jev do několika řádků, ale jedno chci říct. Společnost se vyvíjí, lidé se mění a rodina může dostat i trochu jiný rozměr. Dle mého názoru rozvod nemusí být koncem, ale nutnou změnou. My do hlav zúčastněných nevidíme a někdy to může být skutečně řešením, než to vzít do vlastních rukou jako Maryša. Dětem by se mělo pomáhat, ne je kvůli tomu odstrkovat. Což se doufám neděje.

    Fakt je to složité to popsat, ale já bych chtěl vidět jako rodinu i partnery, kteří se rozhodli spolu žít. Myslím tím ale klasické rodiče, tzn. ženu a muže. Svatba rodinu nedělá, rodina se rodinou nestane za jednu sobotu, ale …. Nevím, jak to napsat, fakt je to složité. Takže opusťme ten klasický „z filmu Poslední mohykán“ model a dejme důvěru i těm, co ke svému životu svatbu nepotřebují. I těm, kteří své štěstí zkoušejí podruhé a potřetí, hlavně když chtějí spolu žít a vychovávat děti.

    • Michal Slinták napsal:

      Michaela Šojdrová, Karla Vaculínová a další by Vám pověděly více o možnostech moderní ženy (tzn. klidně i úspěšné v práci), nebo o podpoře matky samoživitelky.
      Já sám třeba nevidím problém v tom, když na „rodičovskou“ zůstane doma chlap. Je to o domluvě. Sám tuto možnost doma nabízím :) Vše má své pro a proti…ale současná politika degenerovaného Západu rozbíjí rodinu a staví vpřed různé sociální pokusy, viz Norové (pardon Sever), kteří pomalu považují stát za lepší možnost pro výchovu, než vlastní rodiče.

      • František Zástěra napsal:

        Dobře a co taková podpora babiček, které se rozhodnou odejít dříve do důchodu, protože by chtěli pomoci mladým hlídat děti? Když je dítě nemocné, tak je to dneska pohroma. Oba dva rodiče v práci a babičky taky, i když by chtěli dítě pohlídat, protože do důchodu se jde až po šedesátce. Ani nevím, zda může dostat prarodič OČR na svého vnuka?

        • František Zástěra napsal:

          Může být babička na mateřské za svoji dceru (či syna), když ti se rozhodnou jít do práce? Aby dítě mělo jakési rodinné zázemí, tak je to rozhodně lepší jak nějaké jesle či školka. To se mi zdá být poněkud opomíjeno, i chlap doma na mateřské je už možné, ale třeba i taková babička by to určitě zvládla.

        • Michal Slinták napsal:

          Taky nevím, zeptám se, napadá mě radní našeho kraje za sociální záležitosti, neziskový sektor a rodinnou politiku – paní Michaela Blahová. Ale bude to trvat, chci se zeptat osobně a uvidím ji pravděpodobně až v březnu.

          • František Zástěra napsal:

            Je to dobré téma, prarodiče patří taky do rodiny. Slovy klasika: Taková babička je lepší jak jetá škodovka!

    • Pepa z depa napsal:

      Františku, omlouvám se, ale ten Váš elaborát mi připadá tak trošku jako křečovitý alibismus. Asi máte špatnou osobní zkušenost. Dokážete připustit, že když se něco děje často, ještě to nutně nemusí znamenat, že je to žádoucí? Že by měla být ku cti spíše snaha problémy řešit, než od nich nejkratší cestou utíkat? Genderové stereotypy sice můžeme zpochybňovat, ale biologické genderové role jsou neoddiskutovatelné. Mám pocit, že touto „racionální“ obhajobou rozpadu klasického modelu rodiny si pouze hájíme hédonistický přístup k životu, omlouváme tvrdohlavý individualismus a především kryjeme strach skutečně převzít odpovědnost za druhého.

    • Antonín Pešl napsal:

      Pro Františka, který se skrývá za zástěru. Dovolím si použít názor Jiřího Čunka, který byl nedávno otištěn v Parlamentních listech. Plně se s nim ztotožňuji.

      Podle něj se stačí podívat, co se děje ve Francii, v Německu a v jiných státech. „Na to, jak se prosazují podpory všem, kdo něco nemají, všem, komu něco chybí. Podpory se tam i u nás dávají způsobem tak nevhodným, že snímáme z lidí odpovědnost za jejich vlastní život. Tu křičí matka, že má tři děti a neví s kým, že je sama a děti nemají otce, nemá byt, protože ji vyhodili, protože ho neplatila a tak dále. Místo toho, aby se jí všichni zeptali, jak může mít děti a nevědět s kým, jak to, že děti nemají otce, který by na ně platil, jak to, že se tak nezodpovědně rozhoduje, tak když hodně křičí, tak vám garantuji, že téměř všude – na Vsetíně tedy ne – dostane okamžitě bydlení, protože hodně křičí a děti jsou bosé,“ tvrdil Jiří Čunek.

      Proto poukázal na to, jak sociální politika dokáže destruovat morálku ve společnosti. „Tím, že podporujeme osamělé ženy a zároveň podporujeme genderovou politiku, byť se zdá, že je to něco jiného, protože gender je rovnoprávnost mužů a žen, tady pak máme osamělé ženy. Ale my chceme, aby ty osamělé ženy se mohly svobodně rozhodnout, a proto jim dáváme peníze a nenutíme toho muže, aby se o ně postaral. Přitom ta žena především má mít odpovědnost za sebe. Dnes se má lépe ten, kdo v tom umí chodit. Když na jednom patře bydlí dvě rodiny, mají po dvou dětech, oba rodiče pracují, tak lépe se mají ti, co se nevzali. Když ta matka prohlásí, že žije sama, tak mají víc peněz,“ uvedl Jiří Čunek.

      Dá se jinými slovy říci, že stát touto politikou podporuje ve skutečnosti stav, aby se mladí lidé nebrali, protože nevzít se je ekonomicky výhodné. „Když si vezmu do pusy dobu před rokem 1989, tak tehdy byly třeba manželské koleje. Ti, co se vzali, měli výhodu a byli na manželských kolejích. Proč to nemáme teď? My nedáváme sezdaným párům žádnou výhodu, mají jenom nevýhody. Zatím. Snad se to změní. Tím příkladem chci říct, aniž bych mluvil o sociální politice, jak ohromný má vliv. Ty dobré rodiny to mají velmi těžké vůči svým dětem, které vidí mezi svými spolužáky, co je výhodné. Stát tak má svou prováděnou politikou velký vliv na morálku ve společnosti,“ zdůraznil hejtman Zlínského kraje.

  2. František Zástěra napsal:

    Pro Pepu z depa i pro Antonína, skrývajícím se pod nickem Pešl:

    Souhlas s oběma názory. Přidám jednu myšlenku. Politika není o tom kritizovat důsledky, ale řešit příčiny. Společnost postavila ženu na úroveň muže, dala jí volební právo, dala jí právo se rozhodovat. To jí dodalo mocnou sílu s ní počítat. Ne doma s pantofly, ale ve společnosti v lodičkách.

    To, o čem píše pan Čunek, to je jenom část problému, tady to navíc můžeme spočítat, vydělit, znásobit a vyjde nám nějaká hodnota, proč být spolu úředně nebo jen na psí knížku.

    Ten zbytek, to není problém, to je vlastnost, vývoj, evoluce… Tak to aspoň vidím já.

    • Hm napsal:

      Hm, Franto, já bych teda chtěl vědět jak si vede ta Tvoja doma.
      Estli nosí doma pantofle nebo do společnosti lodičky.
      Estli ste gendérově vyvážení ene v Pc nebo aji v realitě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.