Máme se dobře, proč si tedy stěžujeme?

Už podruhé bych vás rád upozornil na rozhovor s mým oblíbeným autorem Vlastimilem Vondruškou. Přestavuji sice rozhovor už dva roky starý, ale dle mého názoru stále aktuální – zvláště v době, kdy Evropané začínají cítit ohrožení svého „blahobytu“. Zamýšlí se zde nad rozdílným postojem k životu našich předků a nás, chápáním štěstí, radosti ze života, křesťanské pomoci, smíření i smrti. Vysvětluje, proč raději píše o Přemyslovcích, než o Karlovi IV. Rozhovor je to dlouhý, ale kdo dočte, neprohloupí.

Pár spisovatelových myšlenek k naladění na přečtení celého rozhovoru

Vezměme třeba pojetí milosrdenství a sousedské výpomoci. Právě proto, že žili v mnohem těžších podmínkách než my, nemohli se chovat pokrytecky. Pokud by si skutečně a reálně nepomáhali, nepřežili by. I když měli lidé sami málo, vždy se podělili se sousedem, pokud byl na tom ještě hůře než oni, když mu třeba shořela stodola s úrodou.“

Když se ujal vlády Přemysl I. Otakar, Čechy byly bezvýznamným knížectvím. Integrita země byla narušena vměšováním císaře Fridricha I. Barbarossy. Sama země jako budoucí velmoc nevypadala. Stála tu hradiště s hliněnými valy, krajina byla ze šedesáti procent pustá a zalesněná. Když o sto let později umíral Václav II., byla v Českém království výstavná města a hrady s kamennými hradbami, na česká tržiště se sjížděli kupci z celé Evropy. Většina země byla osídlena, v kutnohorských dolech se těžila více než polovina evropské produkce stříbra.“

http://www.novinky.cz/zena/styl/322864-spisovatel-vlastimil-vondruska-ve-stredoveku-byli-lide-stastnejsi.html

Vondruškovy knihy vřele doporučuji všem milovníkům historie, detektivek, dobrodružných a čtivých příběhů, vlastencům. Ve svých románech a detektivkách vykresluje naše předky jako normální lidi s jejich chybami i přednostmi. Tyto obyčejné osudy dokáže skvěle zakomponovat do osudí dějin a soupeření velkých hráčů. Pokud s Vondruškou začínáte, dovolím si doporučit román Mezi tiárou a orlicí (osudy našeho prvního krále Vratislava II.). Z detektivek bych navrhl knihu Vražda v ambitu, ať sledujete osudy Oldřicha z Chlumu pěkně chronologicky od začátku. Až si vás Vondruška získá, jistě pak zvládnete sérii Prodavačů ostatku, Přemyslovskou epopej i Husitskou epopej.Velmi přehledný soupis děl Vlastimila Vondrušky lze samozřejmě najít na wikipedii. Neváhejte a čtěte.

Michal Slinták

Příspěvek byl publikován v rubrice Slovo zastupitele, Vážně i nevážně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Máme se dobře, proč si tedy stěžujeme?

  1. Lukáš Králíček napsal:

    Rád bych se také přidal ke chvále spisovatele Vondrušky. Tento spisovatel píše o naší historii a především o osudech obyčejných lidí, jak žili a hlavně, jak trpěli ve své době. Dnes si lidi vůbec neuvědomují, jak to měli těžké a hlavně se oproti nám dožívali třetiny života dnešních lidí, ale podle mého názoru si ten život užívali daleko lépe než my dnes. Dneska je na vše málo času, natož aby se něco četlo. Kdo si chce udělat svůj vlastní názor, tak mu vřele doporučuji si něco přečíst od pana Vondrušky. Sice při prvním spatření knihy se možná zaleknete (jsou velmi tlusté až 600 stran), ale po přečtení prvních stran Vás to pohltí, dokud se nedostanete až na poslední stránku.
    Tohle je ale pouze můj názor. Případní zájemci si musí udělat svůj.
    Ještě malá poznámka k dnešní hektické době (migrace, islám,…) není to nic nového, už to tu bylo v minulosti několikrát, tak se poučme, jak se tyto problémy řešily či neřešily
    v minulosti. A na to máme historiky a jejich knihy.

    • Michal Slinták napsal:

      Díky za podporu.
      Vždy mají všichni plnou pusu, jak se musíme poučit z historie, ale jak přijde na problém, hned se chyby opakují – stále a stále. Zabejčené Merkelové by stačilo se jen trošičku zajímat, jak se rozpadla římská říše, kdy se pak během 2 generací lidé z lázní vrátili do pravěkých nor.

  2. František Zástěra napsal:

    Díky za ta doporučení, já se přiznám, že nejsem takový masochista, abych se donutil číst knihu o více stránek jak má menu ve slušné restauraci. Dělám si legraci, určitě se na ty knihy podívám a pokud budou mít obrázky, tak si je i vypůjčím.

    Ale chci se zeptat jako učitele dějepisu, jak se hodnotí doba husitská z pohledu moderních dějin? Já byl bohužel svědkem, kdy církev k této etapě našich dějin zaujala velmi negativní stanovisko. Třeba když tu byl kardinál Duka, tak označil období husitských válek jako páchání největších zvěrstvem v době od našeho letopočtu. Údajně dalece převýšila útrapy jakýkoliv válek, dokonce i obou světových. Nedělám si iluze, že všichni bojovníci byli z okolí Timura a jeho party, ale že to byli bojovníci proti tehdejšímu režimu, který představoval i symboly církve, což byly kostely, kláštery, opatství. Docházelo k fyzickému ničení těchto symbolů. Ale na rovinu, když je válka, tak si každý představuje, že co se hýbe, tak je potřeba zamordovat. Jenomže vojsko má x tisíc členů, každý potřebuje najíst, nejlépe třikrát denně a kde vzít potraviny? Od domorodců. Ale ne krást, ale vykoupit. Protože když ji seberete všechno, tak se sice hladové vojsko nasytí, ale jenom krátce. Když se vede vojna, tak se počítá i s více lety a jíst je potřeba pořád. Když se pobije obyvatelstvo, tak kdo zaseje a sklidí? Vojáci umí akorát bojovat, ale ti nebudou chodit s pluhem za koněm. Proto si myslím, že doba husitská byla z pohledu církve opravdu devastující, ale konflikty se odehrávaly spíše místně a společnost to sice poznamenalo, ale ne paralyzovalo. Jíst se musí a někdo to jídlo musí vyrobit. Co si pamatuji z dokumentu o první světové válce, tak mladí muži ze statku ve válce chodili domů v čase sezónních prací a tam museli osít, sklidit, poorat a vrátili se potom na vojnu. Já jako příčinu velkého úmrtí za doby husitské vidím spíše nemoci, které se díky postupujícím vojskům a husitům šířily rychle po území. Nebyla antibiotika, očkování, hygiena byla neznámé slovo a tak některé onemocnění měla fatální konec. I když i to lze přiznat k důsledkům husitských válek. Troufám si říct, že mečem zemřelo daleko méně lidí než potom následně chorobami.

    Jak to tedy bylo, byla doba husitská to nejhorší, co se tu za dobu lidské existence stalo anebo to byl jenom takový lokální konflikt, který se zaštítil bojem za pravdu slova?

    • Michal Slinták napsal:

      Pokud byste byl čtenář, doporučím Vondrušku a jeho Husitskou epopej. Zatím jsem ještě nečetl tak vyvážený náhled na husitství bez ideologického nádechu komunistického nebo katolického.
      Čtenář ale nejste, takže se pokusím odpovědět velmi zjednodušeně, jinak by to bylo na 3 hodiny povídání u piva.

      1.Problém husitů byl hlavně v názorové roztříštěnosti – nebyl pro zemi mír ani po vyhnání křižáků.
      2. Jako mnohem horší konflikt pro civilní obyvatelstvo považuji třicetiletou válku. Armády už byly větší a postihovaly už celá území států, ne jen lokality, kde se momentálně bojovalo, jak to bylo dříve.
      3. Husité upalovali a vraždili odpůrce jejich víry – ano. Takto to v té době dělali všude v Evropě.
      4. Hospodářský dopad husitských válek byl drtivý, ale v době husitské právě vykrystalizovaly problémy již z vlády Karla IV. :
      a) velká světská moc a bohatství církve
      b) papežské schizma (více papežů) – ztráta jejich autority
      c) rozmazlený a slabý syn Karla IV.
      d) morové epidemie – pokles počtu poddaných, z toho plynuly vyšší nároky panstva na poddané
      e) cyklické změny klimatu – špatná úroda
      5. Velký problém byl s polními vojsky, když panstvo už chtělo mír. Profesionální vojáci již neznali a nechtěli jiný druh obživy – z toho vyplynuly spanilé jízdy a snaha o pokračování boje.
      6. Rozvrácení církevního i panského majetku – zničení mnoha vesnic a dvorců.

      Husitství nepovažuji za naše nejhorší období. Ale ani nejlepší, jak se tvrdilo dle Nejedlého ideologie. Považuji to za období první reformy církve, kdy Češi díky vyspělosti po skvělých vládách Přemyslovců a Karla IV. o století předběhli svět. Bohužel s touto výměnou názorů přišla i smrt, hlavně pro nevinné – jak je to vždy dodnes. Už za 100 let přišel Luther, Evropa dospěla do další fáze reformy církve a začalo se vraždit mezi katolíky a protestanty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.